 |
|
 |
*Magické město Ducha hor Naše město a jeho okolí lze poznat, vydáte-li se mnohokrát oceněnou Magickou stezkou Ducha hor. Tato terénní hra, turistická trasa, zábava, historie a příroda v jednom, se mezi hosty našeho města těší obrovské popularitě. V krkonošském muzeu si můžete prohlédnout stálou expozici věnovanou Krakonošovi. Krakonoš je živou legendou spojující Sklářskou Porubu s jejími dějinami. Mineralogické muzeum Sklářská Poruba usiluje o titul Mineralogické metropole Polska a naše mineralogická nabídka je rok od roku bohatší. V Krkonoších a Jizerských horách bylo dosud klasifikováno přes 50 všeobecně rozšířených minerálů, z nichž spousta má vlastnosti drahokamů nebo polodrahokamů. Dodnes můžete bez většího úsilí v horských potocích a skalách najít skutečné poklady země. V roce 1999 vzniklo ve Sklářské Porubě Sudetské valonské bratrstvo sdružující lidi, kteří touží navázat na valonské tradice a propagovat město jako mineralogickou metropoli Polska. Sídlem bratrství je Stará valonská chata. Před budovou muzea se nacházejí stromy Karbonského lesa, a mezi exponáty horniny a minerály z celého světa, bohatá sbírka krkonošských minerálů, dvě dinosauří vejce, 7 dinosauřích hnízd, meteorit, celkově více než 3 tisíce exponátů. Navíc je zde už 3 roky vystaven černý diamant v přírodní skále kimberlitu se 14 karáty. Ve Sklářské Porubě se nachází také Muzeum země Juna a Karczma Głodowa (Hladová krčma). Původní funkcí tohoto místa bylo střežení České stezky, jedné z nejstarších známých stezek vedoucích přes hřbet Krkonoš. U strážnice vznikla krčma pro cestující, v současné době Karczma Głodowa, jejíž název je spojen s výstavbou tzv. cesty hladu z Piechowic přes Sklářskou Porubu do Harrachova. Dnes se zde nachází Muzeum země. |
||
 |
Duch hor Na promenádě rozhlasové Trojky (Skwer Radiowej Trójki) stojí socha Ducha hor zhotovená podle nejstarší předlohy pocházející z roku 1561, jejímž autorem byl německý kartograf Marton Helwig. U pomníku leží „schránka času“. Byla zde slavnostně umístěna 18. listopadu roku 2010. Krakonoš ji zde bude chránit další půl století. Totiž teprve za 50 let, ve sté výročí udělení našemu městu městského práva, bude otevřena další generací obyvatel Sklářské Poruby. Ve schránce bylo uloženo svědectví pro další generace, dokumenty popisující naší součastnot a symboly, které v současné době používáme, mezi jinými: znak města, polské mince, Valonská mince s ametystem, certifikát Mineralogické metropole Polska, Medaile účasti v Běhu Piastovců, městské dukáty, 1. stříbrný valonský AuRun, a také pokyn s pečetí, kde se nachází začátek trasy, na jejímž konci bude v roce 2060 možné najít 12 stříbrných AuRunů. |
||
 |
Astrostezka v Jizerských horách Nebývalá atrakce pro turisty a milovníky nočního hvězdného nebe vzniká ve Sklářské Porubě - Jakuszycích vedle turistické stanice ORLE. V rámci Jizerského parku nočního nebe je budována „astrostezka” – model sluneční soustavy. Každý z jejích prvků je vyroben z jiného druhu nerostu pocházejícího z Dolního Slezska. Stezka tak bude současně lekcí z astronomie i geologie. Jak píší autoři celého nápadu na internetovém servisu Izera-Darsky.eu, zásadní vlastností Jizerské naučné stezky je její lokalizace v horách. |
||
 |
Stará valonská chata Valonský mistr – Juliusz Naumowicz, v rámci realizace své vize valonské enklávy v regionu Sklářské Poruby, dokončil výstavbu Keltského sálu a Sušičky krkonošských bylin, navýšil tak Gar Mocy o 2 patra. Na jednom místě byly shormážděny nejstarší a nejtajemnější krkonošské tradice. Valoni pocházejí bezprostředně od Keltů, kteří vytvořili základy evropské civilizace. Dodnes kultura, umění a tajemné znalosti Druidů budí velké emoce. Právě znalosti Keltů využívali Valoni při geologickém a hornickém využívání pokladů země. Laboranti po dobu více než 200 let odhalovali pro Evropany další poklad našich hor – krkonošské byliny, a jimi vytvořené masti a přípravky byly považovány za lék na veškeré potíže, s globusem v čele. Zvláštní pozornost si zaslouží skutečnost, že celý objekt byl přizpůsoben osobám se zdravotním postižením. |
||
 |
Dům Wlastimila Hofmana Dům malíře Wlastimila Hofmana funguje v prakticky neporušeném stavu od smrti umělce. Interiér zdánlivě maličkého domu skrývá mezi jinými mistrovu pracovnu, ve které nadále stojí jeho malířské stojany a vedle na stolku štětce a tuby s barvami. Klima místa, jak ujišťuje současný hospodář pan Wacław Jędrzejczak, je stále přeplněn duchem umělce, což nenajdeme v žádném muzeu. Wlastimil Hofman (1881-1970) - Jan Sztaudynger ho označil „malířem vnitřního světla”, byl známým umělcem v Polsku i ve světě – malířem a básníkem. Studoval u Stanisławského, Wyczółkowského a především u Jacka Malczewského. V roce 1947 se, přemluven Sztaudyngerem, přestěhoval z Krakova do Sklářské Poruby. Nastěhoval se s chotí do malého domečku ve Střední Szklarské Porębě. Hofman zapadl do místní komunity, pro místní namaloval mnoho portrétů a nevelkých obrázků. Jeho obrazy si pořizovali také zdejší františkáni. Jeho díla jsou dodnes ozdobou soukromých domů a místních kostelů. Hofmanům dům – Wlastimilovka se v krátké době stal místem setkávání místní umělecké vesničky. Po smrti malíře se na základě závěti stal majitelem domu s jeho celým vybavením pan Wacław Jędrzejczak. Současný majitel umožňuje návštěvníkům prohlídku malířova ateliéru a obývacího pokoje s obrazy. |
||
 |
Dům Gerharta a Carla Hauptmannů Takto se tento koupený v roce 1890 starý, vesnický dům stal domovem a také místem tvůrčí práce dvou významných spisovatelů, bratří – Carla a Gerharta Hauptmannů. Gerhart Hauptmann (1862-1946) - „otec německého naturalistického dramatu”, nositel literární Nobelovy ceny z r. 1912 za celoživotní tvorbu, ve Sklářské Porubě napsal svá nejvýznamnější díla. „Tkalci”, „Bobří kožich”, „Forman Henčl”, „Hanička” nebo ”Kolega Crampton”. Starší bratr Carl Hauptmann (1858-1921) - filozof, biolog, básník, dramatik, se proslavil zejména „Knihou o Krakonošovi”, která je sbírkou devíti příběhů o legendárním vládci Krkonoš. Jméno Hauptmannů od samotného začátku lákalo řadu významných hostů ze světa kultury a vědy tehdejší Evropy. S postupem času se dům bratří Hauptmannů stal výjimečným místem společenských a uměleckých setkání a vytvořil základy pro vznik umělecké vesničky ve Sklářské Porubě. Formálně vesnička vznikla až po smrti Carla Hauptmanna – v roce 1922 vzniklo „Sdružení umělců sv. Lukáše”. Nyní Dům Carla a Gerharta Hauptmannů nadále plní úlohu centra inspirujícího umělecké hnutí. Pořádá a podílí se na řadě uměleckých aktivit uskutečňovaných animátory kultury, spolupořádá plenéry pro studenty, vedené vratislavskou Vysokou školou výtvarných umění ve spolupráci s vedením města, inicioval založení sdružení „Nowy Młyn. Kolonia artystyczna”, které sdružuje umělce z Krkonoš a Jizerských hor, spolupracuje s EUROArt – federací uměleckých vesniček, jejímž členem je Szklarska Poręba od roku 2005. |
||
 |
Młyn Św. Łukasza (Mlýn sv. Lukáše) Młyn Św. Łukasza je jedním z nejstarších historických objektů ve Sklářské Porubě. Stavba z roku 1870 byla zprvu mlýnem, krčmou i pilou. Na začátku minulého století budovy zničil požár a v letech 1920 – 1922 byla zahájena opětovná výstavba pod vedením stavebního rádce Franze E. Schumana. Z dávné budovy zbyly pouze kamenné zdi sklepů, přízemí a patra. Majitelem objektu byl tehdy Ewaryst Töpfer. Za účelem provedení opravy, a vlastně výstavby nového objektu, byl vytvořen spolek "Kunst und Gewerbehaus G.m.b.H.", jehož cílem bylo také starat se o domácí slezské umění. Architektonicky opravený objekt navazoval na vesnické chaty se sloupově roubenou konstrukcí, kryté šindelem nebo břidlicí. Po rekonstrukci majitel objektu zpřístupnil několik sálů skupině umělců působících ve Sklářské Porubě, zvané bratrstvem sv. Lukáše, kterou založil Herman Hendrich. První výstava byla otevřena 09.09.1922. Sklářská Poruba vždy přitahovala tvůrčí osoby hledající pod Szrenicí inspiraci pro svou práci. Tak tomu bylo před 100 lety, tak je tomu i dnes. Před několika lety vzniklo Sdružení Nowy Młyn (Nový Mlýn) – navazující na kolonii umělců působících zde ve 20. a 30. letech minulého století. V současné době je Młyn Świętego Łukasza pečlivě reustaurovanou budovou, ve které se nachází útulná restaurace, diskotéka a také pokoje k ubytování. V přízemí je restaurace zařízena ve stylu navazujícím na dějiny tohoto místa. Dřevěné stoly, krb a krásně restautovaný strop ukazují ušlechtilé dřevo. |
||
  |
Vodopád Kamieńczyka je jedním z nejkrásnějších zákoutí Krkonoš – hrál v britské produkci „Letopisy Narnie: Princ Kaspian“. Kouzlo a bájné klima soutěsky Kamieńczyka ocenil Andrew Adamson, režisér britského filmu dle předlohy známé a oceňované knihy C. S. Lewise. Obyvatelé Sklářské Poruby se volbě producentů filmu nediví. V soutěsce Kamieńczyka, se díky jeho strmě stoupajícím skalním stěnám a z vysoka padající a šumící vody, můžeme cítit jako bychom sestoupali do bájného království. Pro ty, kteří chtějí na turistiku pohlédnout z poněkud jiné perspektivy, nabízíme tematické trasy. Návštěvníkům, kteří přijíždějí do Sklářské Poruby na dovolenou, nabízíme „„Putování s epigramy“” čili Velkou Sztaudyngerovu turistickou stezku, na níž můžete obdivovat nejen krásnou krajinu, ale také díla mistra krátké formy Jana Sztaudyngera. Vodopád Szklarka Druhý nejvyšší vodopád v polských Krkonoších, po vodopádu Kamieńczyk (27 m vysoký), nacházející se v nadmořské výšce 525 m nad mořem. ve výšce 13,3 m. Dospad a jeho zakladatel jsou slavnou enklávou Krkonošského národního parku. Vodopád byl poprvé popsán ve středověku a byl často zvěčněn na malbách a rytinách. V roce 1868 byl u vodopádu zřízen obecný útulek „Kochanówka“. Palác a zahradní údolí V parku se nachází 20 zámků a paláců, které byly rezidencemi slezských a pruských královských rodin (včetně pruských králů: Viléma III. a Viléma IV.), rodin patřících do Polska, Německa, české a rakouské šlechty a šlechty, včetně: Rodina Radziwiłł, rodina Czartoryských, rodina Schaffgotschů, rodina Hohenzollernů. Obeknik postavili: Karel Friedrich Schinkel, Friedrich August Stüler a zahradní architekt Peter Joseph Lenna. V 19. století se v centru venkovské a lesní krajiny Jelení Hory, Karkonoska a Rudawy Janowickie nacházel palácový a parkový komplex. Asi 0,5 hodiny jízdy od našeho centra můžete objevovat skvosty palácové architektury a krajiny. *Nepodepsané texty a fotografie byly zapůjčeny z portálu: http://www.szklarskaporeba.pl/ |
Pokud chcete získat informace o volných termínech, pronajmout domek, apartmá nebo získat jiné informace, využijte prosím náš kontaktní formulář. Vynasnažíme se odpovědět Vám prostřednictvím e-mailu nebo telefonicky. Také nám můžete zavolat na jedno z níže uvedených telefonních čísel.
 Adresa střediska / Kontakt: Trzy Kultury Złoty Widok Jerzy Łaskawiec ul. Osiedle Podgórze 3, 58-580 Szklarska Poręba Gsm.: (+48) 600813763, (+48) 602415650 E-mail: pzge@pzge.pl Kontakt w sprawie rezerwacji: rezerwacja@trzykultury-zlotywidok.pl kom.: (+48) 600813763, Korespondenční adresa: ul. Kwiatowa 8, 51-252 Wrocław Účet v PLN 77 1090 2398 0000 0001 3119 7874 Účet v eurech IBAN - PL 61 1090 2398 0000 0001 3119 8065 SWIFT - WBKPPLPP |
Kontaktní formulář
|
|
Přístupová mapa
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |